Liturgické čtení

1. čtení: 2Kral 11,1-4.9-18.20

Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, rozhodla se vyhubit všechno královské potomstvo. Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, a unesla ho zprostřed královských synů, kteří měli být usmrceni, a ukryla ho i jeho kojnou v pokojíku s lůžky. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen. Schovával se u ní v Hospodinově domě po šest let, zatímco v zemi kralovala Atalja. V sedmém roce obeslal Jójada velitele setnin, tělesnou stráž a běžce, uvedl je k sobě do Hospodinova domu a uzavřel s nimi smlouvu. V Hospodinově domě je zavázal přísahou a pak jim ukázal králova syna. Velitelé setnin učinili všechno, co jim kněz Jójada přikázal. Každý vzal své muže, kteří šli v den odpočinku do služby, i ty, kteří v den odpočinku ze služby odcházeli, a přišli ke knězi Jójadovi. Kněz vydal velitelům setnin kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě. Běžci se rozestavili každý se svou zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, při oltáři i při domě, aby byli kolem krále. Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj královskou čelenku a předali mu Hospodinovo svědectví. Dosadili ho za krále a pomazali ho, tleskali rukama a provolávali: "Ať žije král!" Když Atalja uslyšela hlas lidu, který se sběhl, přišla k lidu do Hospodinova domu. Podívala se, a hle, král stojí podle řádu na svém stanovišti, velitelé a trubači u krále, všechen lid země se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a vykřikla: "Spiknutí! Spiknutí!" Kněz Jójada vydal příkaz velitelům setnin, ustanoveným nad vojskem. Řekl jim: "Vyveďte ji středem oddílů. Kdo by šel za ní, ať zemře mečem!" Kněz totiž řekl: "Ať není usmrcena v domě Hospodinově." Přinutili ji, aby vstoupila na cestu, kudy vjíždějí koně do královského domu, a tam byla usmrcena. Jójada pak uzavřel smlouvu mezi Hospodinem a králem i lidem, že budou lidem Hospodinovým, i smlouvu mezi králem a lidem. Všechen lid země přišel k Baalovu domu a strhli jej; jeho oltáře i jeho obrazy nadobro roztříštili a Baalova kněze Matána zabili před oltáři. Kněz pak ustanovil nad Hospodinovým domem dohled. Všechen lid země se radoval a v městě nastal klid. - Atalju usmrtili mečem v královském domě.

Žalm: Zl 132

Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči, jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu: "Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože, očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí, dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!" A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích. Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci! Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají. Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného. Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost - nevezme to nazpět: "Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn. Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu." Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo: "To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.
Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem. Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat. Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo. Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit."

Evangelium: Mt 6,19-23

Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?