Hledání se
Celý svůj život jsem byla tolerantní vůči všem možným náboženstvím, naukám či filozofiím, protože jsem se tzv. hledala. V době puberty jsem si zahrávala s magii, wiccanstvím, vyvolávání duchů a tarotem.
Jak jsem uvěřila? Trvalo to trochu déle. Celý svůj život jsem byla tolerantní vůči všem možným náboženstvím, naukám či filozofiím, protože jsem se tzv. hledala. V době puberty jsem si zahrávala s magii, wiccanstvím, vyvolávání duchů a tarotem. Tak mě to fascinovalo, dávalo mi to odpovědi na různé otázky např. ohledně mé minulosti či budoucnosti. Ale přesně jsem nevěděla, jestli to je zlo nebo dobro. Měla a mám spousty přátel, s kterými jsem se o tom bavila a dělala i různé okultní obřady.
Časem mě to, ale přestalo bavit, protože jsem v tom nenacházela úplné naplnění, začala jsem se trochu zajímat o buddhismus, ale to taky nebylo ono. A v té době jsem se hodně bavila s mými přáteli, kteří uvěřili v Ježíše Krista. Často jsme o tom debatovali a já jsem hlavně na nich viděla, jak jsou najednou moc šťastní bez nějakých podpůrných prostředků. Bylo to zajímavé a v té době někdy ve čtvrťáku na gymplu jsem se poprvé modlila k Bohu, aby mi dal nějaký důkaz, že existuje, protože to by pro mě znamenal zlom a dokázala bych uvěřit, že všechno, co hledám najdu u Boha.
A stalo se to, že pomaloučku mi dával důkazy, ale já jsem je přehlížela nebo jsem si myslela, že je to jen náhoda (např. jsem šla po ulici a viděla jsem napsaný na zdi nějaký verš z Bible nebo jsem viděla v televizi jednu zpěvačku, co měla na sobě tričko s Ježíšem). Ale jednou jsem si začala číst knížku od Julia Zeyera: Tři legendy o krucifixu – jsou to tři povídky, v kterých je hl. hrdina nějaký člověk, který je smutný, ztrápený ze svého života a Bůh mu nakonec vždy pomůže a zachrání ho i když to po něm nechtěl a neuznával ho. To mě přímo dostalo, při každé jsem plakala a nechápala jsem proč (naplnil mě Duch Svatý). Toto byl pro mě důkaz černé na bílém, že Bůh je a je tady pro nás a vždy nás zachrání.
Ale bohužel tohle mi ještě nestačilo k tomu, abych se nechala pokřtít a byla nadšená křesťanka.. Trvalo to ještě dva roky urputného boje mezi Bohem a Satanem o mě, ale nakonec to dopadlo dobře a já jsem se rozhodla, že chci odevzdat celý svůj život Bohu a nechala jsem se pokřtít v jednom lomu, kdy ještě pršelo a bylo jen deset stupňů. Takže to byl úžasný křest, kdy jsem byla pokřtěná 2x, jak ze spodu, tak shora.
Bůh mi potvrzuje mé správné rozhodnuti pro Něj skoro každý den a to je hodně povzbuzující (od mého křtu uplynuly dva roky).
Barbora Polášková, březen 2008
Kategorie:
Zobrazeno 18549x