Pane Ježíši, díky za Tvou Nesmírnou Lásku ke mně a k celému světu. Díky také za tyto skvělé lidi, které jsi povolal ke Své službě. Vím, že jsem Tě ve svém životě mockrát zradil jako Jidáš, ale naštěstí jsi mě vždy zachránil od sebevraždy a časem jsi mi dal poznat Svou Lásku. To nejkrásnější, co jsi mi dal poznat, je vědomí Tvé neustálé přítomnosti se mnou. Dřív jsem si Tě představoval jaksi neurčitě, někde v nebi, ve svatostánku nebo v duši. Teď se snažím si Tě představovat a maximálně vnímat Tvou přítomnost, jako bys tu byl konkrétně se mnou, skutečný, živý, pouze já Tě lidskýma očima nemohu vidět. Když jsem v toto uvěřil, zjistil jsem, že nejsem sám!!!! Bylo to ohromné jít na procházku do přírody a uvědomit si, že vedle mne jdeš Ty, Panna Maria a můj anděl strážný. Tak skvělou společnost jsem měl u sebe vždycky, jen jsem si to neuvědomoval. Mohu s Tebou mluvit nebo jen tak mlčet a dát Ti plně k dispozici své srdce. Ty se pak díváš mýma očima, Ty myslíš mým rozumem a přitom jsem naprosto svobodný. Krásné jsou Tvé odpovědi skrze náhodně otevřenou stránku v Bibli. Často mi dáváš poznat netušené souvislosti např. ze Starého zákona do dnešní doby. Také se mi velice špatně hřeší, když Tě "vidím" vedle sebe tak milujícího a z lásky k nám trpícího. Když se k Tobě v modlitbě (nejkrásnější je Růženec) pravidelně obracím, a uvědomuji si Tvou svatou přítomnost, daří se mi teď lépe překonávat pokušení. Nejhorší je, když se mi Zlý snaží namluvit, že je to všechno jen má fantazie, ať se podívám kolem na ty zástupy nevěřících. Že si jen něco namlouvám. Tyto okamžiky jsou nejhorší. Ty se mi nedáváš v tu chvíli poznat a já se začínám topit jako Petr, když šel po vodě k Tobě. Když ale ve velké tísni vykřiknu k Tobě, že se topím, vždy mi okamžitě podáš ruku a zachráníš mě. Pak jsem šťastný jak malé dítě v Otcově náruči. Nejkrásnější je, žes mě naučit znovu se modlit. Nestačí jen bezmyšlenkovitě odříkavat mnoho modliteb. Stačí jen jeden Otčenáš, ale modlitba musí jít od srdce a ne pouze ze rtů. Pak může zasáhnout Tvé milující Srdce a vždy mi láskyplně odpovíš. Díky Tobě teď velice miluji našeho společnému Otce - tatínka v nebi a naší nejskvělejší maminku - Pannu Marii. To ona mě přivedla zpět k svému milovanému Synovi, kterého jsem já tolik zraňoval. Pevně věřím, že shromáždí postupně všechny své tolik nešťastné děti a Bůh na nás pak vyleje proudy svého Svatého Ducha, který nás obnoví. Pane, prosím Tě za obrácení tohoto nešťastného světa, který Tě dosud nepoznal a žehnej, prosím, všem, kdo s Tebou začali radostně pracovat na obnově Tvé vinice. Amen. Tvůj milující Pavel. Pavel Kaše, Stod (Plzeň - jih), červenec 2003