TOBĚ PATŘÍ CHVÁLA, ČEST A SLÁVA, JEŽÍŠI!    Dovolte mi, abych touto cestou svědčila o milosti a Božím milosrdenství, které se mi dostává. Plním takto slib, který jsem Panu Ježíši dala v modlitbách a prosbách za mé úplné uzdravení.    Byla jsem díky babičce po narození pokřtěna, ale ve víře nevychovávána. Během života přišla rodinná tragédie, která na mě velmi dolehla a nevěděla jsem, jak se s ní vypořádat, kde a jak hledat pomoc. Kdybych jen tenkrát věděla, že mohu se svoji bolestí zajít za knězem! A tak mi do života vstoupila ezoterika, její různé podoby - New Age, reiki, kyvadlo, numerologie, astrologie, kineziologie, léčitelství, rodinné konstalace a uvěřila jsem v jejich moc. Tyto praktiky dávají falešný pocit svobody, vydávají se za velké dobro a pomoc v našich životech, ale opak je pravdou. Ač jsem to nepozorovala, stahovaly mě dolů stále víc. Během těch 12 let jsem na vlastní kůži poznala, a díky Bohu dnes jasně vidím, jaká je to velká lež a velké zlo a co všechno v moji rodině způsobilo. Nejdříve zničilo moje úspěšné podnikání a zanedlouho i moji rodinu, přišel rozvod. Problémů ve všech oblastech mého života přibývalo a zcela vyčerpána fyzicky, psychicky i finančně jsem si stále kladla otázky: co dělám špatně, kde dělám chybu?    Za nějaký čas mě navštívila známá, která žije v Kanadě a svědčila o víře a síle modlitby v životě její rodiny a společenství. Oslovilo mě to a řekla jsem si, že bych také chtěla poznat sílu modlitby. Známá si přála navštívit náš kostel, ve kterém byla dokončena mnohaletá celková rekonstrukce a konala se zrovna velká slavnost. Vešla jsem do nádherného chrámu, uviděla oltář a najednou věděla, že tady jsem DOMA! Postavila jsem se pod kříž, zapálila svíčku a úpěnlivě prosila, jako svoji poslední možnost: "Ježíši, zachraň mě! Já už nemůžu!" A pak už to šlo ráz na ráz.    Po letech se mi ozvala e-mailem kamarádka (původně z ezoteriky) a nadšeně svědčila o svém obrácení a cestě s Panem Ježíšem a Pannou Marií k osvobození a uzdravení. Neuvěřila jsem hned, ale semínko zasela... No a pak mi další kamarádka vložila do ruky fialovou brožurku Příprava na svátost smíření dnes. Byl 8. prosinec 2012. Četla jsem: I. Nebudeš mít přede mnou jiné bohy, a měla najednou jasno. Procitla jsem a začala si dávat svůj křesťanský život do pořádku. Generální svátost smíření, modlitby za osvobození, exercicie s o. Eliasem Velou, biblické hodiny, příprava k biřmování, biřmování, mše svaté za moji rodinu. Najednou se objevila i možnost velmi zajímavého povolání, které jsem po roční přípravě začala ke své radosti a spokojenosti vykonávat. Trvalo však jen několik měsíců.    V loňském roce, rok a půl po mém obrácení, mi byl diagnostikovaný zhoubný nádor. Od mého prozření jsem na sobě hodně pracovala, ale má znalost Pravdy, Evangelia, Bible a má víra ještě nebyly tak silné. Neměla jsem však na vybranou. Věděla jsem, že jen Pán mě může uzdravit úplně. A tak se začal můj intenzívní "rychlokurz" víry. Stále jsem se, možná sobecky, modlila a prosila o úplné uzdravení, ale také si přiznala, že Boží vůle může být jiná. Hledala jsem v Písmu pasáže, kde se píše o uzdravování, vypisovala si je, nechávala na očích a myslela na uzdravené malomocné. Satan ale působil, prožívala jsem strachy a úzkosti, našeptával: tvoje nemoc se nedá jen tak uzdravit, jak by tě mohl Ježíš uzdravit, vždyť o tobě ani neví atp. Ještě více se jsem k Pánu přimkla a jednou jsem se zeptala: "Co mohu já udělat pro Tebe?" A dostala jsem odpověď: "JEN MI DŮVĚŘUJ. Že tě z toho vyvedu."    Po chemoterapiích jsem jen nehybně ležela, tělo nechtělo reagovat, mohla jsem akorát přemýšlet. Tenkrát se mi to pochopitelně nelíbilo, ale dnes jsem za tyto chvíle velice vděčná. Času bylo najednou dostatek a mohla jsem tak alespoň v myšlenkách prosit o odpuštění všechny, kterým jsem nechtíc ublížila. Odpouštět těm, kteří ublížili mě a cítila jsem vůči nim ještě zlobu. Vzala jsem to poctivě od začátku, kde jen moje paměť sahala, školka, škola, zaměstnání, jednoho po druhém, učitelky, sousedky, kolegyně v práci, nadřízené, bývalý manžel, rodiče. Ale také sobě jsem odpouštěla. Vše se dělo s pomocí Pana Ježíše, sama bych to nedokázala.    Chemoterapie, ztráta vlasů, operace, ozařování. Druhý typ chemo a biologickou léčbu jsem pro kontraindikace musela v začátku ukončit. Měla jsem však štěstí na skvělé lékaře s obrovsky lidským přístupem, díky Bohu za ně a jejich péči! Bylo to náročné období, ale modlitby, víra a naděje v uzdravení mě stále nesly. Využívala jsem všechny svátosti. které naše katolická církev nabízí. Velkou sílu a podporu mi dávaly modlitby přátel.    S ještě větší nadějí jsem očekávala letošní duchovní obnovy s otcem Jamesem Manjackalem, indickým charismatickým katolickým knězem s charismatem uzdravování. Mé první setkání s ním se uskutečnilo v červnu v Nitře, byl to pro mě začátek něčeho nového, ještě neuchopitelného. Avšak skrze krevní testy dělané po akci jsem věděla, že je to na dobré cestě. Druhé setkání proběhlo v říjnu v Brně. Učinila jsem tam zásadní zpověď. Kromě promluv se o. James, sám s velkými bolestmi, modlil jednotlivě nad každým velmi vážně nemocným. Pak byla sloužena mše svatá za uzdravení. Druhý den se sloužila mše svatá s modlitbami za seslání Ducha svatého. Co se u mě v Nitře začalo, v Brně se dokončilo. Dostavila se lehkost, radost, skutečný pocit osvobození a uzdravení. Pocit, že se začíná nový život. Nezůstalo ale jen u pocitů. Díky Boží prozřetelnosti jsem měla na čtvrtý den po obnově déle plánované celotělové vyšetření-CT, které jen potvrdilo, že jsem uzdravena. DĚKUJI TI, JEŽÍŠI, VÍM, ŽE O MNĚ VÍŠ.