Zhruba před dvěma roky jsem začala mít problémy s očima. Nejprve se mi to stávalo 1x za měsíc, pak 2x a tak jsem se vydala k lékaři. Můj problém byl, že se mi zúžil obzor, viděla jsem jen vpřed a do boků jsem neviděla. Přes obraz mi běhaly různé křivky, to trvalo asi 20 minut a pak se dostavila silná migréna - bolesti hlavy, které se mi nedařilo nijak zarazit, pouze zaspat. Lékařka mi předepsala léky, po kterých se dostavila silná deprese. Léky putovaly do koše a já si uvědomila, že bych se měla modlit. A tak jsem se pokaždé, když to na mě přišlo, modlila. Ale z lidského hlediska se to nelepšilo, spíše zhoršovalo. Tyto stavy jsem už neměla pouze 1-2 x za měsíc, ale skoro každý den. Uběhlo pár měsíců, tak půl až třičtvrtě roku, a já ztrácela naději na zlepšení. K lékaři jsem nechtěla po zkušenosti s léky jít. A co se nestalo -začalo se to ještě více zhoršovat. To už se tyto stavy opakovaly i 2x za den a já jsem si říkala, že to vypadá na oslepnutí a že modlitby nezabírají. Ležím v posteli a cítím zase ten tlak v očích. Jsem smutná, neboť se to zhoršuje a já se začínám automaticky modlit. A potom říkám: "Bože, vždyť to nemá smysl, furt se modlím a nic." V tu chvíli mi Bůh odpověděl: "Ty nevíš, co se děje v duchovním světě, když se modlíš." To jsem se jen zastyděla a začala se modlit. A co se nestalo, ten známý tlak v očích, po kterém jsem na 20 minut ztrácela zrak a pak následovaly velké bolesti hlavy, najednou zmizel. To se opakovalo několikrát - tlak, a nic víc. Vše skončilo, já si oddychla a mohla chválit Boha. Po třech měsících klidu se najednou objevil ten známý tlak v očích. Spolu se sestřenicí jsme se modlily a Hospodin vyslyšel naše prosby. Od té doby se to nestalo ani jednou. Uvědomila jsem si, že Bůh má na všechno Svůj čas. Bůh mi také připomněl, že když jsem byla dítě, tak jsem nechtěla vidět, co se děje u nás doma, chtěla jsem být slepá. A tak, co jsem v dětství zasela, v dospělosti jsem málem sklidila. Autor: Jarmila Divišová, KS Praha - Jih