Bůh mi vzal mou zášť vůči bližním ...
Ještě nikdy jsem se necítil tak svěží a pevný, jak zde v přítomnosti Ducha svatého.
Prožil jsem asi tak 4 až 5 duchovních cvičení i s tímto kurzem Filip. Mám 47 let, jsem křesťanem od dětství, byl jsem vychováván k dobrému vztahu k Ježíši, Bohu i p. Marii. Nicméně jsem v plnoletosti dosti pochyboval – ve víře. Otec v mých čtrnácti letech zemřel a s mámou to bylo už nedostačující, prostě nechápala mé problémy, které se hromadily. Když jsem se oženil, museli jsme s manželkou odejít z mého domova a založit nový. Jenže problémy, které zůstaly od dřívějška byly nevyřešené. Bratr, který převzal domov i se starou mámou, nechtěl na některé moje vyjádření reagovat. Tím se situace zhoršila a také naše vztahy. Omezili jsme je natolik, že jsem nepomyslel ani na smíření. Od určité doby jsem trpěl žaludeční nemocí – dvanácterník, bolestí páteře, onemocnění močových cest, z dětství hučení v uších, které mám doposud a bolesti hlavy se začaly ozývat. Od prosince minulého roku jsem začal marodit, léčení však nemělo velký úspěch. V březnu 1998 jsem po informaci mého švagra Zdeňka B. o kurzu Filip uvažoval. Jel jsem i přes svoji nemoc týž měsíc do Kroměříže na setkání s modlitbou za uzdravení, kterou vedl otce Alvaro Grammatica. Zapůsobilo to na mne velice kladně, aspoň psychicky jsem byl na tom lépe. V dubnu 1998 jsem chtěl již nastoupit do práce, ale najednou jsem začal vnitřně krvácet (dvanácterník). Dosti velká ztráta krve. V nemocnici jsem pobyl asi tak 7 až 8 dní, manželka byla právě v Medžugorji, kam jsem měl původně jet také. Za ten týden jsem se uzdravil natolik, že mě dokonce poslali z nemocnice domů. V domácím léčení jsem pobyl další měsíc. Podle lékařů jsem do nemocnice přišel ve velmi vážném stavu. Po domácím léčení a konečném vyšetření jsem dostal to nejlepší vysvědčení. Malá jizvička a po dalších vředech ani památky. Než jsem byl totiž na tom vyšetření, dostal jsem se v červnu opět do Kroměříže na setkání s otcem Alvarem. Při mši svaté, po modlitbě za uzdravení jsem se najednou cítil plně zdráv od této nemoci. Před necelým měsícem jsem dostal do rukou od známých zde v Hustopečích pozvánku na kurz Filip, na který jsem se přihlásil i s manželkou, ale ta se nakonec rovněž ze zdravotních důvodů kurzu nezúčastnila.
Kurz Filip byl pro mě ten nejlepší balzám na mé tělo i mou duši. Ještě nikdy jsem se necítil tak svěží a pevný, jak zde v přítomnosti Ducha svatého. Snažil jsem se celou duší i tělem být spojen jak s těmito lidmi, kteří zde přišli taktéž pro obnovu své duše i s báječnými organizátory, které Duch svatý i s námi všemi takto posiloval.
Děkuji Duchu svatému i vám všem, kteří jste se o tak významnou věc zasloužili.
Závěrem bych také chtěl říct, že jsem ztratil všechnu zášť proti svým bližním.
Jaroslav Koudelka, Hustopeče u Brna, říjen 1998
Kategorie:
Zobrazeno 26447x