Drahé sestry a bratři v Kristu, vykoupení Jeho krví. Ať Pán se Vás dotýká, tak jako mne po prožití kurzu Filip. Vždycky jsem si přála mít dítě Filipa. I když mám čtyři chlapce, žádný se tak nejmenuje. A nakonec to byl kurz Filip, skrze který zažívám touhu po Bohu, po rozhovoru s ním. Toužím zavírat oči a navazovat rozhovory s Bohem, protože cítím, jak mi srdce naplňuje radostí. Dříve mne s Bohem spojovaly písně, ale teď Ho cítím v každé myšlence a větě. A když otevřu Bibli, chtěla bych být v takovém společenství, jaké bylo na kurzu Filip. I přesto, že jsem byla nemocná a brala jsem léky, Pán mi dal tolik síly, že jsem mohla skákat a tancovat jak je to psáno v žalmu 149, který jsem právě přečetla. Mám v srdci touhu Pána chválit, že se mi derou až slzy do očí. A když zase nahlédnu myšlenkami na svět, jak jsou lidé nešťastní a bolaví, jak trpí, jak je ten zlý spoutává a žene do neštěstí a já jsem tak bezmocná jim pomoci. Ale v pátek 29.5. máme noční adoraci, tak toužím bušit na Pána, aby nespal jako rybářům v evangeliu, ale naléval a naléval vrchovatě milostí z darů Ducha svatého, aby se lidé rozveselili, a aby louka, která je tak zvadlá skrze naše hříchy byla znovu napojena z pramene Boží lásky a rozkvetla v louku plnou květů, které, nevím proč, jsou mi tolik blízké a mám je od dětství ráda. Když i bylo 13,14,15 let, chodívala jsem na luka a nosívala jsem si domů kytice kvítí. Velmi mi to utkvělo v paměti a teď se mi to znovu vybavilo. Děkuji Bohu, že mne do tohoto společenství poslal a obohatil novým poznáním a zkušeností s Ním. Chvalme Pána, Haleluja. Anna Vlachová, Hodonín, 44 let, květen 1998