Když jsem si četl Daliborovo svědectví z kurzu Duchovní výzbroj křesťana a jeho osobní zkušenost s účinností DESÁTKU, rozhodl jsem se, že i já o své zkušenosti s DESÁTKEM vydám svědectví. Uvědomil jsem si totiž, že se mi už hodně dlouho o DESÁTKU špatně svědčí. Minimálně od té doby, co se stala manželka poslankyní a její plat je výrazně nad průměrem běžného člověka. A tak jsem o desátku přestal svědčit, protože jsem se začal bát reakce: "ty mi něco říkej o desátcích, když máš doma poslanecký plat…", respektive "kdybychom my měli takové příjmy jako vy, to by se nám taky platily desátky…" Pravda je ale poněkud jiná. Poprvé jsem o desátcích uslyšel již za minulého režimu. Už tenkrát jsem pochopil, že Bůh nepotřebuje naše peníze (patří mu celý svět), ale že jsme to my, kdo potřebujeme Bohu dávat desátky, abychom BUDOVALI SVOU DŮVĚRU V NĚHO. Důvěra v Boha nám nespadne z ničeho nic do klína a za 15 let, co už desátky dávám, jsem pochopil, že DESÁTKY jsou tím nejlepším prostředkem jak BDÍT a TRVALE RŮST v důvěře a věrnosti Pánu. Církev velmi moudře nikoho nenutí, aby desátky dával (ve smyslu Božího slova: Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť `radostného dárce miluje Bůh´ 2 Kor 9,7). Rozhodnout se pro desátky je totiž jistě nesnadné a závažné životní rozhodnutí, které musí být učiněno zcela svobodně, aby mělo svůj vnitřní, duchovní smysl. A tak když jsem před 15 lety uslyšel Boží slovo: "Já Hospodin jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení a nedbali jste na ně. Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: »Jak se máme vrátit?« Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: »Jak tě okrádáme?« Na desátcích a na obětech pozdvihování. Jste stiženi kletbou proto, že mě okrádáte, celý ten pronárod! Přinášejte do mých skladů úplné desátky. Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů: Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? A bude po nedostatku. Kvůli vám se obořím na škůdce, aby vám nekazil plodiny země, abyste na poli neměli neplodnou vinnou révu, praví Hospodin zástupů. Všechny národy vám budou blahořečit a stanete se vytouženou zemí, praví Hospodin zástupů." Mal 3,6-12, velmi mne to v mém srdci zasáhlo. A protože jsem toužil po takovém požehnání, po plnosti nejen duchovní, ale i hmotné, učinil jsem rozhodnutí desátky Bohu dávat. Problém ale byl, že jsem se právě nacházel v situaci, kdy jsme měli na polorozbořený dům, na kterém jsem z nedostatku peněz pracoval převážně sám, pokud mi zdarma nepomáhal švagr nebo kamarádi. A teď ještě dávat desetinu svých příjmů, které jsem dělil mezi materiál a jídlo, Bohu. Bylo to docela bláznovství, ale srdce mi hořelo pro Ježíše a já věřil v Jeho věrnost, v Jeho požehnání. Toto svědectví by muselo mít mnoho stránek, kdybych měl postupně vypsat, jakým požehnáním se pro mne a mou rodinu rozhodnutí pro DESÁTKY, a věrnost v tomto rozhodnutí, stalo. Desátky dáváme i s manželkou a učíme (zatím, žel, neúspěšně) dávat desátky i naše kluky (musí to být svobodné rozhodnutí). Poté tedy, co jsme dávno dostavěli a slušně zařídili dům, do garáže postavili „dobré auto“, máme oba práci, která nás baví a v mém případě dává obživu i dalším zaměstnancům, věřím, že i díky desátkům jsme si mohli "na dálku adoptovat" dvě holčičky z Indie, aby mohl Bůh potvrzovat své Slovo: "Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo.. " 2 Korintským 9,8 Co říci závěrem? Kdybych sečetl naše desátky, které jsme dali Bohu na Jeho potřeby, a porovnal se vším, čím nám Bůh dodnes požehnal, co však velmi často ani penězi vyjádřit nejde, tak jsme obdrželi aspoň stonásobek toho, co jsme Mu ve víře dali. A kdybych byl dnes znovu bez peněz a chybělo mi třeba i na základní potřeby, a neměl práci, tak první věc, kterou udělám, abych se z této situace dostal, bude to, že vezmu desetinu toho, co mám a půjdu a dám to Bohu. Věrně každý měsíc. Ne až z toho, co mi zbude, ale hned z toho, co třeba ze sociálky dostanu. A stoprocentně vím, že Bůh začne jednat. Protože Mu, i sobě, tím jasně prokážu, že to s ním myslím vážně. Vždyť Ježíš přišel také proto, abych i já měl život a měl ho v hojnosti. Jan 10,10 Samozřejmě něco jiného je, pokud se v srdci rozhodnu pro chudobu pro Boha. Ale to už je úplně jiná kapitola… Ludvík Šojdr, prosinec 2003 ... a ještě dodatek k tomuto 'Svědectví desátku'...