Boží domov pro bezdomovce
Člověk, kterého Bůh stvořil k obrazu svému - žil jako pouhý živočich a také se tak choval. Pronásledovaná lidmi / jednou ji dokonce polili benzínem a chtěli podpálit / a proto nedůvěřivá, nemluvná, ale pro Boha byla vzácná a milovaná.
Jmenuje se Táňa, je jí přes padesát let a již čtvrtý rok žije v domově důchodců. Její život nebyl vždy radostný. Narodila se s vrozenou deformací levé ruky, vrozenou vadou chůze, mentálně slabší. Třebaže se později vdala za stejně postiženého muže, po jeho smrti zůstala sama. A protože vypočítavost a neláska některých lidí nezná hranic, přišla tato žena podvodným způsobem krátce po smrti svého manžela o byt, a tím i o střechu nad hlavou. Přes noc se z ní stal bezdomovec. Protože vlastnila invalidní důchod, stala se terčem zájmu pro ostatní bezdomovce, dokud důchod společně nepropili, což netrvalo dlouho. A tak žila tři roky, živila se z kontejnerů a spala “pod širým nebem.”
Poprvé jsem ji viděla na autobusové zastávce v “ jejím rajonu” v Zábřehu, nedaleko Kulturního domu, kde právě probíhala naše křesťanská konference. Seděla s jedním “kolegou” na lavičce, před sebou vozík, plný suchého chleba a “obědvali”. Lidé je obcházeli, pro většinu z nich byla opravdu odpudivá - špinavá, s nateklou fialovou tváří, zavšivená, prolezlá svrabem, inkontinentní, zesláblá, že sotva chodila. Člověk, kterého Bůh stvořil k obrazu svému - žil jako pouhý živočich a také se tak choval. Pronásledovaná lidmi / jednou ji dokonce polili benzínem a chtěli podpálit / a proto nedůvěřivá, nemluvná, ale pro Boha byla vzácná a milovaná. Proto měl lepší plán pro její život. Přivedl ji na naši konferenci, v jednom dni ji daroval nový život v Ježíši Kristu, život v Božím království a novou Boží rodinu. Pro její záchranu spojil mnohé křesťany, kteří ji nesli na modlitbách a prakticky ji pomáhali. Ode dne jejího nového zrození začal Bůh dělat v jejím životě jeden zázrak za druhým. Nejdřív ji uzdravil z její inkontinence, následoval krátký pobyt v nemocnici a LDN a pak během 14 dnů umístění v domově důchodců. Sociální pracovnice, ač sama nevěřící, prohlásila toto umístění za zázrak. O umístění Táni se předtím marně pokoušela tři roky a pokud se ji nějakým způsobem podařilo Táňu dostat alespoň do nemocnice, druhý den z ní odešla.
Dnes Táňa Szebestová bydlí čtvrtý rok v domově důchodců ve Vítkovicích a navštěvuje naši církev. Stala se živým svědectvím Boží lásky a Božího milosrdenství. Pro našeho Boha není žádný člověk bezcenný a žádný případ beznadějný. A to je povzbuzením pro každého z nás.
zapsala Tánina sestra Jindřiška Olšarová, Ostrava, 1999
Dodatek:
Co se týká Táni Šebestové, tak ta začátkem tohoto roku už odešla k Pánu na věčnost, ale její svědectví je pořad aktuální, protože je mocné a pravdivé a ona si zachovala svojí víru.
Lumír Andrássy. Křesťanská mezinárodní misie Kravařská 8 Ostrava - Mariánské Hory. 709 00, červen 2003
Kategorie:
Zobrazeno 19044x