Bůh mě uzdravil.

Ludmila Kohlová

Měla jsem zvláštní sen. Najednou jsem se ocitla někde na konci velikého davu. Vpředu byla postava, jakoby jedna, ale zároveň byli tři. Vycházela z ní velmi jasná záře a obrovská a nekonečná láska, která...
   Můj příběh se stal před 18 lety, tehdy mi bylo 24let a měla jsem 2 malé děti, 6měsíční a dvouleté. Byla jsem stále unavená a ospalá a tento stav jsem přisuzovala neustálé péči o malé kluky. Brzy po vánocích jsem dostala silnou angínu, po které jsem se cítila několik týdnů ještě hůře. Byla jsem na tom zle. Po nohách a brzy i po rukách se mi začaly objevovat rudé skvrny. Vypadala jsem jak kropenatá slepice. Chodila jsem po doktorech, posílali mě na různá vyšetření a nevěděli si s tím rady. Příčinu nenašli. Nakonec mne poslali do nemocnice. Hned druhý den ráno mi vzali několik ampulek krve a poslali na rozbor. Jenže za dva dny přišla sestra znovu, že mi musejí vzít další krev, neboť se jim ampulky ztratily. Souhlasila jsem tedy, ale velice nerada, protože mi bylo moc špatně. Když jsem se pak další den doktorky ptala co mi tedy je a jak dlouho budu muset být v nemocnici, jen pokrčila rameny a řekla "buďte ráda, že jste tady, alespoň si odpočinete od dětí. Vždyť vám tu není zle." Jenže já chtěla domů, k dětem!  Podepsala jsem tedy revers a jela domů. Doktorka mi ještě dala na cestu kázání, že si zahrávám se zdravím a ať chodím alespoň jednou týdně k obvodnímu doktorovi na kontrolu.  Když jsem se pak objevila doma, byl to pro všechny šok. Maminka mi vynadala, že mám 2 děti a že takto brzy přijdou o mámu, když se nebudu léčit. Já jsem na to nedbala. Nemocniční prostředí jsem neměla nikdy v lásce a vlastně jsem si nějak od dětství naprogramovala do hlavy, že je nepotřebuji.    V té době jsem začala podvědomě hledat pomoc u Boha. Začala jsem chodit jednou týdně do kostela, ale útěchu jsem nenacházela. Moc jsem kázání faráře nerozuměla, bylo mi to cizí. Jen píseň Narodil se Kristus Pán se mi zalíbila a zněla mi stále v uších. Sehnala jsem si Vánoční koledy, kde tato píseň byla a pouštěla si ji stále dokola a věřila, že to takto přece skončit nemůže. Vždyť tu musím zůstat pro děti a vychovat je!       Jedno odpoledne, když jsem po obědě uložila děti do postele, jsem si lehla s nimi a hned jsem usnula. Měla jsem zvláštní sen. Najednou jsem se ocitla někde na konci velikého davu. Vpředu byla postava, jakoby jedna, ale zároveň byli tři. Vycházela z ní velmi jasná záře a obrovská a nekonečná láska, která prostupovala celým mým tělem a já se jí nemohla nabažit.  Zároveň jsem vnímala nádhernou, líbeznou hudbu. Nikdy předtím jsem takovou neslyšela. Nechtělo se mi odtamtud odejít. Zářící postava mi, ale rukou pokynula od spodu nahoru a to znamenalo, že je čas jít. V tu chvíli jsem se probudila, šťastná a plná energie. Od té doby jsem začala sledovat, jak má nemoc pomalu odchází. Z nosu mi začala vytékat žlutá tekutina, když jsem sklonila hlavu. Myslím si, že to byly zbytky nemoci. Během asi dvou měsíců se můj zdravotní stav zlepšil a já byla 100% zdravá i bez doktorů!  Musím na závěr ještě říci, že po návratu z nemocnice jsem u žádného doktora nebyla a žádné léky jsem nebrala. Jen vitamíny PANGAMIN - jednu tubu. To je vše. Po nějakém čase od onoho uzdravení, přesně v listopadu r. 2002 jsem byla znovuzrozena, přijala jsem Ježíše za svého Spasitele a Pána a odevzdala jsem mu svůj život a začala jsem chodit do církve. Pan pastor moc pěkně kázal a já jsem najednou pochopila, že v Bibli je pravda. Nyní jsem věřící a věřím celým srdcem a celým srdcem  MILUJI !

Kategorie:

Zobrazeno 22508x

Celkové hodnocení: 2.93

(5 = Nejvíce oslovující)