Svědectví hlavního Vatikánského exorcisty

Společenství pro Ježíše

Amorth vysvětluje, že někdy prý je zapotřebí až šesti nebo sedmi asistentů na udržení posedlé osoby pod kontrolou. Lidé posedlí ďáblem často řvou a plivou hřebíky či kusy skla, Amorth je má schované. "Z úst jim může jít cokoliv - kusy železa, dlouhé jako prst, ale také okvětní lístky růže.
Hlavní vymítač ďábla kněz Gabriele Amorth: Ďábel i ve Vatikáně žije!    Skandály týkající se sexuálního zneužívání obětí katolickými kněžími jsou důkazem, že "ve Vatikáně aktivně působí ďábel", konstatuje hlavní vymítač ďábla u Svaté stolice.    Kněz Gabriele Amorth (85), který je hlavním vymítačem ďábla ve Vatikáně už 25 let a řešil 70 000 případů posedlosti ďáblem, tvrdí, že důsledkem ďáblova vlivu ve Vatikáně jsou tamější mocenské boje, "kardinálové, kteří nevěří v Ježíše, a biskupové, kteří propadli ďáblu".    "Když hovoříme o Satanově kouři ve svatyních, je to všechno pravda - včetně nejnovějších případů násilí a pedofilie." Amorth tvrdí, že jedním z případů ďáblova díla bylo r. 1998 ututlání smrti Aloise Estermanna, tehdejšího velitele švýcarské gardy, jeho manželky a desátníka Cedrika Tornaye, kteří byli všichni zastřeleni. Tehdejší spěšné vyšetřování ve Vatikáně dospělo k závěru, že Tornay zastřelil svého velitele a jeho manželku a pak sebe, protože nebyl odměněn medailí. Avšak kolem případu kolovaly nepotvrzené zvěsti, že šlo o homosexuální skandál a že do věci byla zapletena blíže neurčená čtvrtá osoba.    Otec Amorth právě vydal své Memoáry vymítače ďábla. Tvrdí v nich, že atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981 byl také útokem ďábla, stejně jako incident o posledních Vánocích, kdy se na začátku vánoční půlnoční mše na papeže vrhla jedna duševně nemocná žena a strhla ho k zemi.    Amorth řekl deníku La Repubblica, že ďábel je "čistý duch, je neviditelný. Ale projevuje se rouháním a postihuje osoby, které jsou jím posedlé. Dokáže se skrýt, hovořit různými jazyky, proměňovat se, anebo být atraktivní. Občas si ze mě dělá legraci."    Amorth vysvětluje, že někdy prý je zapotřebí až šesti nebo sedmi asistentů na udržení posedlé osoby pod kontrolou. Lidé posedlí ďáblem často řvou a plivou hřebíky či kusy skla, Amorth je má schované. "Z úst jim může jít cokoliv - kusy železa, dlouhé jako prst, ale také okvětní lístky růže.    Amorth uvedl, že doufá, že dříve nebo později bude mít vymítače ďábla každá diecéze. Podle církevního kanonického práva může vymítat ďábla každý kněz, ale v praxi ďábla vymítají jen ti kněží, kteří na to dostali zvláštní školení.    Amorth se domnívá, že Hitler a Stalin byli posedlí ďáblem. Byl jedním z činitelů ve Vatikáně, kteří varovali, že knihy J. K. Rowlingové o Harrym Potterovi činí "falešný rozdíl mezi černou a bílou magií".    V roce 2001 Amorth protestoval proti zavedení nové verze vymítačského rituálu. Stěžoval si, že nový rituál, který nahradil staletí staré modlitby, je "tupý meč" a že nikdo předem vymítače ďábla nekonzultoval. Vatikán pak uvedl, že vymítači ďábla mohou i nadále používat staré modlitby.   Článek s poděkováním převzat z Britských listů.  

Kategorie:

Zobrazeno 70103x

Celkové hodnocení: 3.05

(5 = Nejvíce oslovující)