Bůh mi musel cestu ukázat vícekrát
Klidně se přiznám. Nedokázala jsem přijmout dar Boží lásky a odpuštění. Jakmile se mi s Boží pomocí ulevilo, utekla jsem zpátky. K Satanovi. Bůh mi ale dal druhou šanci. A za to mu z celého srdce děkuji.
Hned na začátek musím říct, že by mě nikdy nenapadlo, že zrovna já naleznu cestu k Bohu. Narodila jsem se do takové té typické rodiny, kdy tatínek do kuchyně pověsil křížek po své prababičce a maminka kupovala knížky o astrologii a numerologii, ale oba dva se považovali za ateisty. Už jako malá, jsem ale zjistila, že mám určité schopnosti, které mě odlišuji od ostatních. Dokázala jsem řici předem, kdy nám zazvoní telefon nebo uhodnout, v které ruce babička schovává čokoládu. Jako puberťačka jsem toho mohla náležitě využívat. Neměla jsem problém pomocí kyvadla uhodnout správné odpovědi v testu. Ostatně téhle (jak jsem poznala později dosti nebezpečné) zábavy byly plné časopisy pro náctileté. Později když jsem trošku zmoudřela, jsem přišla na to (další chyba), že mohu pomáhat ostatním. Nebudu tady popisovat to, co si můžete přečíst v ostatních svědectvích. Ano, naivně jsem se považovala za někoho, koho Bůh pověřil, aby pomocí různých serepetiček dokázal předpovědět budoucnost nebo upozornit na nemoci. Naštěstí, než jsem mohla napáchat nějakou škodu, Bůh mi ukázal cestu. Začalo to tak, že jsem potkala v práci kolegu, který byl dříve misionářem. Chtěla jsem vědět o Bohu, Ježíši a Bibli co nejvíce a on mi to trpělivě vysvětloval. Důvod? Abych dokázala kolegovi, jak je iracionální. Měla jsem přeci svého "Boha" toho, jenž hýbe mými virgulemi, když něco žádám. Jenže pak přišla rána z čistého nebe, opustil mě partner, kterého jsem tolik milovala. A v hlubokém zoufalství, že můj "Bůh" nefunguje, jsem se začala modlit k tomu, kterého jsem lehce odsuzovala. K Bohu, o kterém se píše v bibli. A ono to fungovalo. Zažila jsem Boží lásku a z bolestivého zklamání jsem se dostala velice rychle, protože mi Bůh mi dal sílu a poslal mi nového partnera (s kterým jsem mimochodem doteď). Bohužel jsem nedokázala přijmout dar, který mi Bůh dal. Bylo mi odpuštěno, byla jsem štastná. Jenže já jsem byla nevděčná a tak netrvalo dlouho a mě opět přepadly choutky hrabat se v astrologii a dalších pseudovědách. Odvrátila jsem se od Boha, ač jsem ho respektovala, myslela jsem si, že cesta, kterou mě vede, neni ta nejlepší. A vrátila se ke svému "Bohu. Dnes už vím, že to byl sám Satan. I tuhle část přeskočím, protože už je ve svědectvích několikrát zmíněna. Měla jsem občas deprese, hubla jsem a měla neurčitý pocit, že mě postupně něco ovládá. Ač navenek nebylo nic vidět, uvnitř jsem chřadla. Jenže pak mě dvakrát vyhodili od zkoušek, hrozil mi vyhazov a já byla na samém dně, přesně jako tenkrát, když mě opustil partner. A můj "Bůh" mě najednou neslyšel. Jen se bavil tím, jak padám na dno. Přesně v ten moment se mi rozsvítilo a začalo mi docházet, jak moje věštby občas nevycházely a že neustálé věštění ve mě vzbuzovali strach z budoucnosti, bolest a bezmoc. Začala jsem se upěnlivě modlit k Bohu, ať mě přijme zpátky, at vše zlé ode mě odežene pryč. A stal se zázrak. Najednou se mi ulevilo, deprese začaly odeznívat, smůla se mi přestala lepit na paty. Nejdůležitější byl pro mě ale důkaz, že nade mnou nemá Satan moc. A opravdu se takový důkaz objevil. Z ničehonic se mi v ruce přestalo točit kyvadlo i hýbat virgule, ani jsem už nedokázala automaticky psát. Hrozně se mi ulevilo. Dnes nepoužívám žádné pomůcky k věštění, jednak v mých rukou nefungují a jednak v konečnem důsledku nepřinesly nic dobrého. Bůh má můj život ve svých rukou a vše, co mi kdy poslal (novou práci, partnera, přátele), bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Děkuji Bohu za to, že mě k sobě znovu přijmul a nikdy si nepřestanu vážit Jeho moudrosti a trpělivosti. Přeji i vám ostatním jen to nejlepší. Jana
Kategorie:
Zobrazeno 16412x